Znovu na Vltavě

Tradiční vodácký kurz měl roční pauzu a studenti se toho letošního nemohli dočkat už od února. A co vám budu povídat, zase to stálo za to!

Zprávy o počasí byly varovné: bouřky, kroupy, silný vítr. My jsme si ale na jihu Čech užívali slunce, teplíčko a nekonečnou pohodu. První den, hned po výstupu z autobusu, nás čekala krátká, ale zato velmi výživná etapa. Nevynechali jsme povinnou zastávkou u Veverek a přespání v Rožmberku se siluetou gotického hradu v zádech.

V úterý jsme si užili poklidnou jízdu vltavskými peřejkami bez jezů, která končila v kempu U Vikinga. Tam se nám zamlouvala nabídka pokrmů místní restaurace. Jídelníček jsme si výrazně vylepšili masem opékaným na ohni a zazněly i melodie za doprovodu kytar.

Královská etapa se šesti jezy přišla ve středu. Občas se někdo cvaknul, ale v teplotách kolem 30°C přišla koupel vhod. Vodácký um důkladně prověřil krumlovský jez u Lyry, kam se pár z nás vrátilo prohlédnout si vodního kohouta zdola ještě jednou. Pro všechny háčky nezapomenutelný zážitek Záhy nastoupila romantika Českého Krumlova s gotickým centrem a spletitými uličkami, v nichž vícero z nás (ne)dobrovolně zabloudilo. Sraz byl v našem oblíbeném Travellers‘ Hostelu pod náměstím, a hledejte v té kráse jednu jedinou určitou putyku, když jich je na každém rohu deset.

Čtvrtá a vlastně poslední etapa letošního vodáku nás protáhla mezi Domoradickými skalami do Zlaté Koruny. Příští rok máme v plánu vodácký kurz vyšperkovat lezeckou vsuvkou, takže letos došlo na povinnou prohlídku terénu. Za stálého slunopalu a občasných koupelí jsme dopluli do kempu Zlatá Koruna a u závěrečného drinku jsme mohli už jen hodnotit letošní vodák. Za sebe říkám: Velká Paráda.

Vojtěch Holub a třídy H2, H3, P2A, P2B, P3B a P4B